Informační materiál Pardubického kraje Stopy Židů v Pardubickém kraji z roku 2006 (ISBN 80-86967-04-2) obsahuje údaje ze sedmnácti míst kraje, z nichž u dvou jsou z neznámého důvodu uvedeny také někdejší názvy německé (Svitavy, Jevíčko – obě města se nacházejí v moravské části kraje). V údajích u města Svitavy (Zwittau) samozřejmě nechybí zdejší rodák Oskar Schindler, „kontroverzní zachránce asi 1200 Židů vězněných v koncentračních táborech“. Z textu ale není zřejmé, že údajně „zachránění“ vězni byli nasazeni na otrockou práci v pobočce koncentračního tábora Gross-Rosen v nedaleké obci Brněnec, i když dále nalezneme o tomto táboře zmínku: „Na východním okraji obce Brněnec (Brünnlitz) byla v textilní továrně Löw-Beer umístěna pobočka grossrosenského vyhlazovacího tábora, kterou prošlo asi 1500 osob, z toho jich 58 zemřelo a byli pohřbeni za zdí obecního hřbitova v Německé Bělé (dnes Bělá nad Svitavou).“

Pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen v Brněnci nesla označení „Konzentrationslager Gross-Rosen Arbeitslager Brünnlitz“ – jednalo se o pracovní tábor zřízený u firmy Deutsche Emailfabrik evakuované z Krakova, jejímž vlastníkem byl O. Schindler (www.gross-rosen.pl). Je vypuštění souvislosti mezi Schindlerem a pobočkou KT Gross-Rosen v Brněnci skutečně neznalostí autorů textu? Pardubický kraj se přece nemusí prezentovat turistům zkreslenými, nepřesnými a nekorektními údaji (ani zahraničním, kterým je určeno vydání v anglickém jazyce). Zarážející je i nesprávně uvedený počet zemřelých. V září 1946 byla provedena exhumace dvou hromadných hrobů za hřbitovní zdí a pozůstatky 42 vězňů byly uloženy na hřbitov v Bělé nad Svitavou (Archiv bezpečnostních složek, sign.  325-80-7). Finanční prostředky vynakládané na propagaci regionu by měly být využity smysluplněji a především k šíření seriózních údajů.